Dovolená v Tabarce aneb jedeme do Afriky


1. Jak k tomu vlastně došlo...

Tak především visela ve vzduchu otázka, kde a jak strávit letošní dovolenou. Byla zde možnost čundrovat po Ukrajině, později změněná kvůli vízové povinnosti na Rumunsko, ale anžto se nám vidina chození po horách s baťochy, zcela mimo jakoukoli civilizaci moc nezamlouvala, začli jsme vymýšlet něco jiného. A protože ani já ani Radek jsme ještě nebyli u moře a ani jsme něletěli letadlem, bylo to jasné - letecky k moři. A po dlouhém hledání, vymýšlení a koumání padnul výběr na Tabarku. Sice za trošku tučnější peníz, než jsme původně plánovali, ale zvěsti o Tabarce se šíří plné chvály. Tož je to poprvé, tak uvidíme...

2. Pojedeme vůbec?

Čili zájezd jsme zakoupili a co se nestalo. Moje obvyklá zábava - onemocněl jsem bolestmi v krku a horečkou. Týden před odletem, prosím pěkně. Ve čtvrtek máme letět, a tak v pátek navštěvuji doktora s prosbou o zázračnou pilulku. Vyfasoval jsem antibiotika (brát až do pátku) a nějak bude.

3. Nakupujeme nezbytné věci a balíme!

Samozřejmě jako tuctoví suchozemci nemáme na takovou dovolenou žádné potřebné věci. Průběžně tedy sepisujeme, co nás napadá, co kdo poradil a ve středu (den před odletem) jdeme na velký nákup. Kraťasy, boty, čepice, krémy na opalování, filmy a další nezbytnosti. Radek se rozhodl vyrobit hrošíkovi cestovní pas. A už balíme. S vědomím, že batožina nesmí přesáhnout tíhu 20 kg, měříme, hádáme, váhy nemaje. Ještě volám mamce a dovídám se, že máme mít kufr na zámek, jinak nám zavazadlo někdo probere. Volám na letiště, ale tam v baťohu nevidí problém, avšak stejně přebalujeme a nezbytné věci, především drobnosti - ty jsou vždy nezbytné, umísťujeme do baťůžku, tedy příručního zavazadla. Velké baťohy obsahují boty, trička, ploutve a brýle a šnorchl. Prý jsou tam korálové útesy, tak se chceme zkusit potápět. A už šup do peřin - zítra jedeme!

Další den